pátek 2. listopadu 2012

Ve čtvrtek jsem byl na rybářském svazu ve Strašnicích. Byli moc ochotní a dokonce mi půjčili dvě knížky o chovu lososovitých ryb. Předělávám teď celý koncept. Pojmu farmu opravdu jen jako továrnu na maso. Podle prostorových propočtů bych mohl produkovat přes milion kusů ryb ročně. Nad lomem teče Lipanský potok, který svedu do svého slotu. V nádržích bude recirkulace, takže spotřeba nové vody nebude tak velká. Plus by se udělaly hloubkové studny, jako záložní zásobárny vody. Musím najít co nejvíce výhod, které pozemek nabízí pro rybí farmu. Např. Výškový rozdíl v lomu se využije k aereaci vody, která s rostoucím tlakem váže lépe kyslík. 

neděle 7. října 2012

Kamení zvětšuje pstruhům mozek



Pstruzi vychovaní v umělých líhních a sádkách jsou hloupější než pstruzi vyrostlí ve volné přírodě. Mají dokonce menší mozek.Američtí biologové objevili jednoduchý recept, který pomáhá uměle odchovaným pstruhům dohnat jejich handicap. Stačí, když se na dno nádrží položí kamínky. Proč jsou ryby z umělých líhní a sádek tak hloupé? Naroste jim menší mozek a to je poznamenává na celý zbytek jejich mnohdy doslova jepičího života. Tým vedený americkou bioložkou Gabrielle Nevittovou z University of California v Davisu se pokusil o nápravu. Vědci vyšli z předpokladu, že malé rybky nemají v líhni a v sádkách čím zaměstnávat mozek a ten jim potom nezadržitelně krní.  V sádkách je plůdek odchováván v tancích s čistou, dokonale provzdušněnou vodou. Ke koukání mu toho nádrž moc nenabízí. Nevittová proto dala na dno tanků s plůdkem malé kamínky a nechala v nich ryby vyvíjet zhruba deset dní. Vývoj těchto chovanců srovnávala s plůdkem odchovaným v klasických chovných tancích a plůdkem vyrůstajícím v přírodě. Rozdíly byly jasně patrné. Největší mozky měly rybky vyrostlé v přirozeném prostředí. Nejmenší naopak pstruzi vyrůstající v klasickém tanku. Kamínky na dně nádrže zajistily pstruhům částečnou kompenzaci jejich handicapu. Tito pstruzi měli i nadále celkově menší mozky. Nápadně se jim však zvětšila část zvaná mozeček, která je zodpovědná za kontrolu pohybu. Takto disponovaný pstruží plůdek udržuje snáze pozici ve vodě a nemusí provádět namáhavou korekci. Méně se pohybuje a šetří tak živinami čerpanými ze žloutkového váčku.

Celý článek:
http://www.celysvet.cz/kameni-zvetsuje-pstruhum-mozek.php

sobota 29. září 2012

Co jsem zatím našel k stavebnímu programu samotné farmy

Všiměte si prosím produkce. 135 tun ročne. Je to možné?!





Rybí farma nemusí být jen továrna na proteiny v podobě kádí, ale může být krásnou zahradou...









Zvuk bublající vody je přece tak příijemný....






Celý komplex bude zastřešen (viz recirkulační nádrž), tudíž bude zahrada zelená po celý rok.

Kal z biofiltrů použijeme na hnojení rostlin.






 Zeleň přispějej k udržení vnitřního mikroklimatu, bude okysličovat vzduch, ale také pomůže omezit pronikání hluku z okolí do areálu. 





Vhledem k malé šířce přiděléného pozemku (12m) bude navržen systém minimalistických mostů, po kterých se bude moci návštěvník pohybovat přímo nad hladinou.

Koncept zahrady musí být vyřešen tak, aby neomezoval provoz farmy a nekomplikoval výlov ryb.









Exkurze

Právě jsem si domluvil exkurzi na rybí farmě Mlýny u Žáru (http://www.pstruharstvi.cz/) Jedu tam další sobotu. Už se těším. Během týdne musím sestavit co nejvíc otázek.

pátek 28. září 2012

Další možnost využíti?

Pstruží farma Bělá
Heslo: Tady chytne rybu každý
Návštěvnost: až 700 lidí za den!
Představte si návštěvnost na okraji Prahy........


Srovnejte si takovéto rybí farmy a kravíny JZD :-)))

.... nesrovnávám jabka a hrušky, význam těch staveb je stejný!

AQUAKULTURA V ČR

zdroj: http://www.pstruharstvi.cz/chov-ryb

- nejvíce se ve sladkých vodách chová pstruh duhový
- dále:  pstruh obecný (f. potoční), siven americký, siven arktický a jejich kříženc, jeseter
- V našem chovu se budeme snažit co nejvíce využívat naší líheň abychom všechny naše oploutvené plavce znali už od jikry a jejich „raného dětství“  (to je hezké, ne :-) ? )
- Cíl = produkovat celoročně kvalitní a chutnou rybu a zároveň co nejméně zatěžovat životní prostředí.

 

OD JIKER AŽ NA TALÍŘ:

1. Líheň

- recirkulace vody
- inkubace jiker -> žlaby k rozkrmení-> kruhové nádrže -> recirkulační systém
















a) inkubace jiker













b) žlaby k rozkrmení









c) kruhové nádrže




2. Recirkulace


- odchov ryb
- poměrně malé množství dopouštěné čerstvé vody
- biofiltrace na plovoucím a potopeném biofiltru
- efektivní využítí vody a zároveň výrazné omezení zatěžování životního prostředí
- kaly ze systému jsou jímány v sedimentační nádrži a dají se dále používat jako hnojivo




cirkulační systém
-objem ~ 1000m3
-maximální kapacita ~ 50 tun ryb
-spočítaná produkce (asi roční) ~ 100tun ryb

Systém zakrytý halou = zlepšení kvality chovu:
-ošetřetřování kyslíkem a vytápěním
-snížení nákladů na energie
-eliminace poklesu produkce v zimě
-zabránění toxyckace vody díky zmněně venkovní teploty na jaře a na podzim (toxické dusitany a amoniaky)
























plovoucí biofiltr













potopný biofiltr





3. Průtočný žlab
- dokrmení ryb

- dlouhý 50m




























krmení - dotykové krmítko





4. Vysádkování

aby rybí maso nebylo cítit rybinou, musí se ryby důkladně vysádkovat
- průtočná čistá voda
-v této fázy už se ryby nekrmí

5. Zpracování ryb
- ryby jsou kvalitně a hlavně okamžitě zpracovány (bez nutnosti další přepravy)
- ryby jsou dodávány přímo zákazníkům